Tvým navrhovaným spořením naprosto zrušíš účel kapesného - tj. naučit dítě hospodařit s penězi.

Podle mě to chce zjistit, na co si syn chce spořit, a navrhnout reálný postup (pokud touží po něčem, na co bude muset šetřit rok, tak to je pro nespořivé dítě nekonečná doba, můžete se třeba domluvit, že mu něco při nějaké příležitosti přidáte). A taky bych po pravdě trochu povolila a občas mu něco typu kola a brambůrky koupila sama, aby neměl nutkavou potřebu utratit za to kapesné. Nebo ho učit rozdělovat - část si nechat na útratu, část spořit. U toho spoření pomáhá třeba "metr" kolik už mám až k cílovému bodu nebo něco takového.

A pak teda je třeba vzít v úvahu, že jsou prostě lidi, co oželí dlouhodobé větší věci, kvůli kterým by se měli vzdávat drobných radostí, a dají přednost těm drobným radostem. Je to legitimní rozhodnutí i v dospělosti (tam je potřeba děti včas naučit, že před "drobnými radostmi" jsou ještě nutná vydání, což ale budeš prvostupňového školáčka učit těžko, protože ten z logiky věci žádné vlastní povinné platby nemá).