Přidat odpověď
Souhlasím, mě přijde šílené, že se prostě ve švem prosazuje jen ta jedna alternativa a kdo to dělá jinak je magor. Je to stejné, jako s domácími porody, porodními plány apod. Nikdo přeci nikoho nenutí, aby to dělal takto, je to vyloženě na rozhodnutí té dané rodiny. Málokterý rodič (pokud tam není nějaká patologie) vědomě udělá ěnco, co by jeho dítěti ublížilo..... Tak proč to tak hrotit?
Já si taky myslím, že ta myšlenka přítomnosti dítěte u porodu je spíše o tom, že dítko může libovolně přicházet a odcházet a není prostě natvrdo odizolované od matky (ty mladší to asi moc zajímat nebude, ty starší možná ano). Co jsem četla různé příběhy psané porodními asistentkami asistujícími u domácích porodů (protože tam většinou to starší dítko někde pobíhá), tak to dítko je málokdy u samotného porodu, spíše přichází až potom seznámit se se sourozencem. A v mezičase se prostě u matky sem tam objeví.
Ona je docela otázka, co to dítě nese hůř? Když mu matka odejde na x dní do porodnice (nechá ho někde samotného) a potom si přinese "nové dítě", kvůli kterému má to starší pocit, že ho "opustila"? Anebo když dítě není násilně od matky izolované a může se jít na nový přírůstek hned podívat a je tak součástí toho všeho?
Vždyť nikdo nikomu nevnucuje, aby to dělal stejně, jen to ti lidé (napříkald Jamie Olivier) chtěli prostě jinak, no....
Předchozí