Diagnostikovaná nejsem, že mám ADD mi docvaklo, když jsem hledala informace ohledně problémů se synem, ten je horkej kandidát na ADHD. Celý život strašně lavíruju mezi tendencí k chaosu a instinktivní potřebou pevného řádu, který mám ovšem sama problém vytvořit. Nenávidím dlouhodobé úkoly a rozsáhlé projekty, ztrácím se v nich a nedokážu je dotahovat do konce. Hodně plánuju, málo realizuju. Párkrát jsem si těžce nabyla čumák a dnes už si toho hodně ohlídám. Ale to neustále hlídání se je teda vyčerpávající, mám permanentní pocit nedostatku energie (kor co jsem si povila hyperaktivní dítě). Vyhovuje mi rutina, jak vybočím, je to podstatně náročnější. V práci jsem si vytvořila vcelku funkční systém (nesmí se mi do něj kecat, jinak vyšiluju), doma mi to zoufale nejde, pořád mi ho něco narušuje, plus problémy se synem, který je mi v mnohém až příliš podobný, 2 průšvihy na jednu domácnost je občas trochu moc. Chybí mi tahoun, tuhle roli v mém životě hrály 2 nejlepší kamarádky, ale život nás zavál daleko od sebe. Manžel je v tomhle nepoužitelnej, dost často musím spíš ještě kopat já jeho . Není to úplně jednoduchý život, ale zase mám jistou celoživotní výzvu, která mě žene vpřed