jj, pamatuju si na malé loužičky na židlích, pod zadek se strkala ta smradlavá houba na tabuli, někdy vtipná, jindy méně větička za zavřenými křídly tabule - otevřela ji až učitelka při hodině, lepítka s textem na zádech, prošpikovaný učební pomůcky papírkama s textem "byl jsem zde, Fantomas", taky se jednomu něco řeklo, druhému něco jiného, ale nějak se to propojilo a pak byla sranda pozorovat, jak se situace vyvíjí, svázaný tkaničky, ...kravinky, ale ráda na to vzpomínám.

Obětí se stal ten, kdo v tu chvíli nejlépe vyhovoval místem a nachomejtnutím se.