Největší zážitek pozitivního rázu? Nedokážu vypíchnout jeden, spíš mám z raného dětství vzpomínky děravé a právě vždycky nějaký silnější zážitek to ukotvuje. Takže ty nejvýraznější do cca 10 let:
- přívoz na Lipně ve Frymburku a udyndání rodičů, abychom na něm jezdili opakovaně tam a zpět (cenu nevím, myslím, že na jejich poměry úplně levný nebyl, ale zas nebylo to něco, co by se nedalo)
- první dovolená u moře v Rumunsku - moře si moc nepamatuju, hlavní zážitek byl, jak táta nasbíral veliké mušle rapany na jakémsi mořem zapalvovaném smetišti a my s bráchou jsme je myli v octě a pak jsme s nimi seděli pod stromem před dveřmi pokoje (do pokojů se vcházelo rovnou zvenku z atria hotelu) a "prodávali" je ostatním účastníkům zájezdu za nezrané nektarinky (cena té první cesty k moři byxla pravděpodobně pro rodiče obrovská)
- dostala jsem dokonalý několik desítek let starý set dětského nábytečku "obývák" od lidí, kteří měli zahrádku v zahradní kolonii vedle mých prarodičů a ten nábyteček mi jen tak podali přes plot, úplně jsem z toho padla (cena nula)
- děda mi vyrobil pokojíček pro panenky, vytapetovaný, s elektrifikací (zvenku byl držáček, kam se nasadila baterie a od ní vedly ty drátky dovnitř pokojíčku) a druhý děda mi vyřezal kuchy%nský nábyteček do toho pokojíčku (cena asi malá)
- našla jsem svůj první vltavín, který, jak se ukázalo o mnoho let později, byla pecka achátu (cena nula)
- svezení parní Parkreisenbahn v Drážďanech do ZOO, tam v kavárně u tučňáků pro mě s bráchou dohromady porce Kaesekuchen (cena asi celekm vysoká, jiank by nám ho koupili každému a sobě taky)
- na dovolené v Železné Rudě jsme s bráchou udyndali rodiče, abychom se tunelem pod Špičákem vozili vlakem dokola tam a zpět a v tunelu vlak jel zhasnutý a my pištěli (cena dovolené asi nějak střední, bydleli jsme v chatičce, cena jízdenky na vlak malá)
- prarodičům na chalupu přivezli uhlí a s bráchou šílení blahem z toho, že "pomáháme" a proto nám nikdo nenadává za to, že jsme zprasení, jsme lezli po té hoře uhlí, klouzali se po ní a vysbírali z ní obrovské množství kočiččího zlata a pak šli zakopávat svůj poklad (cenu uhlí neznám)
- prarodiče vzali mě a bráchu, s nimi moje prateta s prastrýcem se svými vnoučaty, pod stan na Dvořiště a to byl tak dokonalý týden s bráchou a bratranci, dodneška vidím pocit, jak holýma rukama zuřivě vyhrabujem s bráchou a bratrancema hrubý mokrý písek mezi rákosím a do díry se stahuje voda (cena nějaká jistě ano, asi ne extra vysoká, byli jsme ve stanu a jedli jídlo vařené na plynovém vařiči a prakticky jsme byli jen v kempu u vody, z kempu jsme jeli akorát párkrát na nákup).
- další dovolená u moře, tentokrát na Rujaně, a já se učila plavat a tentokrát jsem si opravdu strašně užila to moře jako takové, pamatuju si fascinované koukání na vlny uhlazující písek a sbírání pazourků a belemnitů (identifikováni až později) a usilovné hledání jantaru (cena dovolené zřejmě dost vysoká, ale prý citelně nižší než to Rumunsko)
...našly by se další, takové ty mírnější a dlouhodobější, tohle jsou ale opravdu takové ty zářivé vzpomínky na strašně krásný pocit