Valkýro, já jsem se po první mateřské lidí vyloženě bála, nějak to začalo jak byl synek hyperaktivní a hlučnej, pořád lítal, když jsem ho nenechala tak se vztekal, pořád na nás někdo koukal, odsuzoval...myslel si něco o neschopných matkách...

Pak jsem se styděla i sama, že mě pořád lidi pozorujou, bála jsem se říct si u pultu o 10 deka šunky, že to nedám, budu koktat, budu mluvit moc potichu nebo nahlas a všichni mě budou pozorovat. Když to šlo, tak jsme kupovala jen balený věci z regálu. Jako fakt. Nástupem do práce to úplně přešlo, dneska si na to občas vzpomenu, chodím si po městě, pozoruju lidi, já je a je mi fajn.