Libiku, každé řešení nějaké problému, zejména tak závažného, jako je alkoholismus má daný postup a pravidla, co řešit nejdříve, co potom, tak, aby byla léčba účinná a návrat do běžného života co nejpravděpodobnější. Zdá se mi, že prostě řešíte, resp. syn, věci které nejsou podstatné, zatímco důležité věci jsou ignorovány. Pak není divu, že se léčba nedaří. Vůbec není divné, že je po 14 dnech po propuštění z nemocnice tam, kde byl před tím. Protože se zkrátka nenaučil žít život bez pití. A to se právě učí postupně, v určitých fázích celé terapie. Nejdříve je intenzivní hospitalizace, pak je velmi důležitý právě již zmíněný pobyt (dlouhodobý) v terapeutické komunitě - kde se učí žít běžný život bez pití, aby byl schopný obstát po navrácení se do normálního života mimo komunitu, a potom ještě bývá následná péče, v podobě různých ambulantních terapií, kterých postupně ubývá až už nejsou potřeba vůbec. Tento proces je dlouhodobý a po nějakou dobu, než se dostane na úroveň doléčovací / následné péče, není práce, ve smyslu docházení do placeného zaměstnání, vůbec prioritou. Ještě poznámka, vycházím z toho, že se jedná o člověka, kterého závislost zcela pohltila a nezvládá běžný život, alespoň tak jsem to z tvého úvodního příspěvku pochopila.