Manuál většinou bereme od rodičů, i když znám rodiče, kteří zatají problémy dětí (enuréza, ekuparéza, těžké poruchy chování, PAS, jednou dokonce i epilepsii). Je to příšerný, když víte, že dítko má problém a nemůžete nic udělat.
Jinak u nás se osvědčilo problémové aspíky přesouvat v půlce tábora do druhého oddílu. Pak ještě používáme tzv. průvodce, který je utajeným přítelem a strážcem dítka s problémem. Většinou je to někdo vyspělý z oddílu, přídavný praktikant nebo starší dítko - snažíme se, aby se poznali už před táborem.