Zažila jsem, s dítětem. Rozchod po 3,5 letech, chodili spolu od gymplu, žili spolu.
Pro syna to bylo hodně těžké. Snažila jsem se mu být na blízku (už bydlel sám), navhrhovala jsem různé akce, kterých se podle svého uvážení účastnil. Podpořila jsem ho v rozhodnutí studovat v cizině. Kdyby se s ním slečna nerozešla, určitě by nejel.
Ale hlavní oporou mu byl tehdy jeho kamarád.
Moře chápu, pokud by dítě melo zájem. U nás se tato "tragédie" odehrála v září, po dovolených.