My jsme byly dvě sestry a klasika. I když sestra byla jen o rok mladší, tak byla pořád ta malá a já byla ta velká, která má již přece mít rozum. Sestra byla matčin miláček a prominula jí mnoho věcí, které mně prominuty nebyly. Sestra toto uměla mistrně využívat a uměla se dobře k mámě lísat. Ona má asi vysoké nejen IQ, ale na rozdíl ode mě i EQ, a ví, jak na lidi dobře zapůsobit a otočit si je kolem prstu. Ve výsledku mi to ale v životě pomohlo, pořád jsem se snažila mámě také zavděčit, dobře se učit a nebýt líná. Ale stejně jsem se nezavděčila a byla pořád až po sestře a pořád se na mě hledaly nějaké chyby. Nakonec jsem to ale já někam dotáhla a byla jsem i jsem dost úspěšná. Sestra postrádala vždy ten tah na branku, nic pořádně nedokončila, je dost líná a pohodlná, i když hodně sebevědomá.