Měli jsme souseda, který se po dozvědění diagózy také hodně změnil. Měla jsem strach, co říct, až ho potkám (věděla jsem od rodičů) a nemusela jsem říkat nic, sám mne z daleka zdravil a vyptával se, jak se mám, byl velmi srdečný a vypadal spokojeně. U něj se stala velká proměna, dříve jsme se sotva pozdravili, pak si začal vážit obyčejných věcí a všechny starosti a staré křivdy byly prkotiny. Sousedé pak všichni říkali, že se hodně změnil, chodil na návštěvy a zajímal se o lidi v dobrém. Doma na sebe byli moc hodní.... Zemřel dříve, než lékaři odhadovali.
Tím nechci shazovat vaše příspěvky o tom, že k vyléčení pomůže taková změna. Jen možná nikdy takovou statistiku nikdo nedělal a logicky se mluví více o těch, co přežili. Každopádně ta změna prospěje všem, ikdyby šlo jen o to, odejít důstojně.
Samozřejmě přeju všem, aby se uzdravili.