Přidat odpověď
Umami, to pochopitelně umím - jen se obávám, že tebou myšlený začínající čtenář nebo předčtenář asi nekategorizuje podle literárních žánrových oblastí a veskrze nesoudí stylem (pouze příklad) "drak v pohádce" - nebojím se, "drak v Hobitovi" - uáááá, bojím se. Jde o styl vyprávění, o obraz jako takový - a individuální osobnost dítěte. Btw dnešní malý posluchač či čtenář se s původní lidovou slovesností téměř nepotkává - potkává se převážně s autorskými adaptacemi původních pohádkových textů (mnoha generacemi sběratelů, folkloristů i autorů upravených pro dětského vnímatele a většinou zbavených všech drastických a obscénních motivů, jichž bylo v pohádkách požehnaně, protože s výjimkou pěstounských pohádek většinou nebyly zamýšleny jako látka pro malé děti) nebo s pohádkou umělou. Trochu nevím, co se zde řeší - jestli archetypální obrazy v pohádkovém textu jsou zcela bezzubé, zato ty zprostředkované umělou literaturou pro dítě na počátku školního věku nevhodné? Dá se to vůbec takto paušalizovat?
Předchozí