Jó, tohle jsem mívala vymakaný :)) Ale po pravdě řečeno jsem neřešila přímo bílkoviny, ale abych neměla hlad - což ono ve výsledku vlastně je skoro totéž.
Podle mě na horách při intenzivním pohybu opravdu nehrozí ztráta svaloviny z nedostatku bílkovin ve stravě. Vždycky jsem zhubla akorát přesně to, co jsem si před létem naseděla ve zkouškovém a posléze v kanclu. Jé, jak mi to chybí...
Mívala jsem nejlehčí batoh. Na snídani knekebrot s taveňákem, kafe se sušenou smetankou, na oběd knekebrot a sýr (salám a paštiky nemám ráda, ale všichni nosili lovečák), na večeři kuskus apod. Mezitím myslityčky, čokoládu. Většinou jsem si brala ještě kilový pytel mrkve, ta je nerozbitná, vydrží a obědy příjemně osvěží. Samý sacharidy, ale sedělo mi to k tomu pohybu líp než salám, co o něm vím ještě večer. Tofu je dobrý, ale zkazí se. Sójový paštiky se nafouknou. Chleba zplesniví. Taveňák dokud nerozšlápneš, tak žije. Dokud do knekebrotu nevyteče zubní pasta, dá se jíst. Tvrdý sýr s denní dobou měkne, taje a se západem slunce zase tuhne, ale žije. Jezdili jsme na čtrnáct dní.
Jéje, to jsem se rozesnila. Hned bych jela...