Přidat odpověď
Ruth, nejsem si jistá, co myslíš.
- abych myslela na sebe?
- to v tom kolotoči moc lehce nejde, což může znít jako výmluva, ale popravdě, ono se to všechno zvrtlo najednou, jak už to tak bývá - rozvod a problémy s klukem byly načasovány přibližně stejně, tehdy se z obou důvodů k nám lidi začali obracet zády a vznikla jakási izolace, která trvá. Mám dva přátele, jejich rodiny nás však neakceptují, takže náš kontakt je dost omezený. Lidi ze školky se rozprchli a mají za to, že jsme vytíženi a nechtějí nás "obtěžovat". Ve škole jsme přespolní, ale snad časem děti Ríšu zapojí, protože ho tam mají rádi :)
- chodíme jednou týdně do klubu pro autíky, děcka mají hernu a terapii na bubnech nebo arte a mamky si povídají, je to fajn, dokonce s nimi zkusíme příměstský tábor
- sama za sebe - mám dost osamělou práci, udělám svoje a jdu. Hodně čtu, učím se šít, po nocích zpracovávám texty na pc (moje ne).
- psycholog nebo nějaká terapie, to je nesmysl, sev. Morava je tvrdý kraj, tady má každý nějaké problémy - a platit za to, že se vypovídám? No jednou jsem chodila - paní mi řekla, že jsem hodně otevřená, že dovedu věci označit pravým jménem, že si poradím.. Za to fakt platit nemusím - a tak mám na tohle tu maminku, tak je nej!
Předchozí