Grainne, nevim, ja urcite nemam "normalni" socialni zivot a nijak me to netrapi, dulezite je sebeprijeti. Mam autisticke dite, opravdu bych ho nemedikovala, aby proboha nevycnival. Pokud si s tim neumi spolecnost poradit, je to smutne a spis to vypovida o te spolecnosti nez o tom jedinci se zvlastnimi potrebami. Kratsi zivot, no, manzel uz malem dvakrat umrel po tricatych narozeninach, to mi teda prijde fakt dost brzy na to, abych se s tim smirila.