Vnímala jsem rozdíl nikoliv matka-otec, ale ve způsobu komunikace pokud s námi naši něco řešili. Táta mě nikdy neponižoval, máma byla cholerik a dovedla říct hnusné věci. Ale nebylo to o tom táta-máma, u manžela to bylo naopak, tam byl cholerik táta a taky se to do jejich vztahu promítlo.

Ale mám historku, když byl syn malý a měl domluveno, že k nám přijde jeho kamarád, kterému chtěl ukázat nové lego a strašně se na to těšil. Kamarád nepřišel, jeho máma mu návštěvu zakázal, protože zlobil. A syn to tehdy komentoval takto, že to nemůže pochopit a že by to pochopil, kdyby to zakázal táta, ale máma má být přece plná lásky, tak jak to mohla udělat?