Magrato, na syna taky neplatilo nic - ani plácnutí, ani nějaký postih typu, že někam nepůjdeme, nebo něco nedostane, bylo mu to jedno, vzal si něco jiného...jediné, co fungovalo a funguje bylo, vysvětlit co je potřeba udělat a proč a co se stane, když to nebude...vím, je to někdy na hlavu pořád dokola mu to omílat....jinak u vás bych fakt zkusila třeba nechat na ní, jestli chce snídat, nebo ne...některé děti prostě takhle brzy ráno chuť nemají a ve školce mají celkem brzy svačinuv (u nás svačili v 9h...), syn jeden čas měl doma k snídani třeba jen hrneček kakaa, nebo trochu čaje, když neměl chuť....třeba časem přijde na to, že má pak brzy hlad...a nebo jí to tak bude vyhovovat...prostě bych ráno nechala jen ty nezbytně nutné věci...trvala bych na tom, že oblečení si vezme to, co jste vybraly večer...a to i kdybych ho na ní měla párkrát navlíknout já...česat se nemusí, třeba jí bude samotné pak vadit, když se jí budou smát...a nebo jak tu někdo radil trochu ostříhat, aby to nedalo moc práce....a co se jí zkusit zeptat, jestli je něco, co by jí to ráno nějak zpříjemnilo? Prostě si s ní jako s velkou promluvit, že takhle to nejde, že ty ranní scény nejsou příjemné pro nikoho z vás a ať sama pomůže vymyslet něco, co by pomohlo....že chápeš, že se jí ráno spoustu věcí dělat nechce, ale prostě je to potřeba a každý máme něco, co nám vadí...ale že není fér, když tím otráví ráno všem ostatním...na syna tyhle "hovory" docela dobře zabíraly....samozřejmě ale v klidu s předstihem, ne ve chvíli, kdy zrovna zuřil...třeba jsme tu dohodu i sepsali nebo namalovali apod...