To se vysvětluje dětem hodně špatně, obzvlášť, když je to otázka změny - dříve zájem měli, nyní ne... Nepíšeš, jestli má prarodiče - fungující spíš ve smyslu hezkého vztahu než hlídání, protože chápu, že o tom ten dotaz není - alespoň ze strany maminy.

Mě to připadá, jakoby začali víc tíhnout k té nové rodině svého syna - otázkou je, jestli si kluka bere aspoň ten otec a jak fungují s tím novým sourozencem, s partnerkou.... je to asi v rodině moc složité. Z dotazu to vypadá, že i ta mamina "nemá radost z nového vztahu a dítěte".... ono se to pak tak zacyklí, že ty problémy ani řešit moc nejdou...

A můj případ: á osobně jsem synovi smutky z toho, že nemá babičku /řešil to dřív než chlapec z dotazu, protože my ale neměli babičku vůbec žádnou, viděl to jen kolem sebe u jiných dětí.../ řešila maximálním možným nasazením aktivit - prostě jsem mu dělala program, aby pořád něco měl... nejhorší to bylo třeba o vánocích a prázdninách, když se nedalo s nikým jít ven, protože všichni měli ty návštěvy, někam jeli.... No a jemu se to stalo i s tchýní /tedy nevlastní babičkou/ - měla velký zájem, postupně vlivem rozdílných názorů ztratila jako první zájem o něj, nevlastního vnuka, následně i o ty biologické, které s manželem máme. Lidi jsou různí a matky partnerů asi obzvlášť :-(