Poválečná činnost Werwolfu v Sudetech (cs.wikipedia)

V lednu 1945 se v „hlavním městě“ werwolfu v Ústí nad Labem konala schůzka vybraných hodnostářů Sudetské župy, která se zabývala působením této organizace v českém pohraničí. Dne 31. ledna 1945 obdržel státní tajemník úřadu říšského protektora K. H. Frank instrukce k akci „W“ s rozpisem kurzů, které se měly konat ve škole Sudetské župy SA v Doksech. V Sudetech byla postupně vytvářena další výcviková centra a budovány tajné sklady, přičemž hlavním skladem zbraní a třaskavin se stal zámek v Krásném Březně. Organizace se vytvářela od března roku 1945 a vstupovali do ní většinou mladí lidé z řad Hitlerjugend a Svazu německých dívek. Činnost werwolfu začala již při osvobozování Československa, kdy němečtí záškodníci prováděli útoky nejen na vojáky Rudé armády, ale jsou zaznamenány i akce proti Američanům v západních Čechách.


http://brnensky.denik.cz/rozhovor/historik-schildberger-odsun-nemcu-si-dokola-pripominame-jak-masochiste-20150517.html
Měli Brňané strach ze sabotážních akcí z německé strany?

Byl tady velký strach z Němců a hlavně z těch, kdo byli členy záškodnické organizace werwolf. Jejich cíl byl terorizovat místní obyvatele, sabotovat osvoboditele. Byli velmi dobře vycvičení. Například v brněnských Maloměřicích měli na nádraží sklad munice. Zbraně a trhaviny ukrývali v jednom hrobě na židenickém hřbitově. Trénovali v Rajhradě v tamní zahradnické škole. Při osvobozovacích bojích zničili deset sovětských tanků.

Kdo dal pokyn k odsunu?
Petici předložili dělníci ze Zbrojovky a devětadvacátého května ji rada Zemského národního výboru přijala. Prezident Edvard Beneš ve svém projevu z května 1945 v Brně údajně mluvil o likvidaci německého obyvatelstva. Rada města si projev vyložila po svém jako podnět. Myšlenky využili národní socialisté a dělníci ze Zbrojovky, kteří měli máslo na hlavě, protože do posledních dnů okupace továrna pracovala pro nacisty. Tito dělníci zajišťovali ozbrojený doprovod transportů s Němci.Brněnský historik Vlastimil Schildberger mladší.

Kdo o odsunu Němců opravdu rozhodl?
Dohodly ho vítězné mocnosti v Postupimi, tedy představitelé Sovětského svazu, Spojených států amerických a Spojeného království. Z Československa měli být hromadně vystěhovaní všichni Němci. Šlo o dva miliony šest set lidí. Čtvrt milionu mohlo zůstat s omezenými občanskými právy. V Evropě kromě České republiky vysídlili Němce i z Polska, Maďarska nebo Rumunska.

Bylo tehdy jiné řešení?
Byla to bohužel reakce na květnové události, kdy lidé odhalili závažné německé válečné zločiny. Všichni jednali unáhleně. Existovaly plány na postupný odsun od roku 1945 až 1946. Nesmíme ale zapomínat, že první odsun se odehrál už na podzim 1938. Tehdy české obyvatelstvo muselo opustit Sudety. Když vás šest let sužují němečtí vojáci, popraví vám příbuzné a sousedy, těžko po nich můžeme chtít smír. Nikdo si tehdy nepodal ruce. Všude v Evropě Němce lynčovali.

Je dobře, že se k odsunu Němců vracíme a mluvíme o něm?
Nevím, proč jsme jako masochisté a pořád si ho připomínáme. Němci se také neustále neomlouvají za vyhlazení Lidic a Ležáků. Německý prezident se poklonil obětem a tím to končí. Všechno vždycky odnesou nevinní.
Po ukončení bojů druhé světové války docházelo ke střetům s československou armádou, která obsazovala pohraničí. Menší vojenské jednotky byly napadány střelbou ze zálohy, docházelo k teroristickým pumovým útokům. Příslušníci werwolfu prováděli útoky proti českým civilistům, kteří byli před válkou vyhnáni a vraceli se zpět do svých domovů, mnohdy docházelo k ničení jejich majetku, nezastavili se ani před vražděním německých antinacistů. Ještě roku 1946 došlo k vraždám několika československých policistů. Československo se tak stalo paradoxně zemí, kde teroristická a záškodnická činnost werwolfu po ukončení války byla ze všech zemí nejvyšší.
V červenci 1945 došlo k výbuchu skladiště válečného materiálu v Krásném Březně, který se nacházel několik metrů od bývalého výcvikového střediska werwolfu. Obrovský výbuch, jehož příčina nikdy nebyla uspokojivě vysvětlena a doložena, nejenže zabil na místě desítky lidí, ale zničil i velké zásoby strategicky důležitého materiálu. O tomto incidentu informovala i tajná vysílačka werwolfů, která vysílala až do konce léta 1945. Bezprostředně po výbuchu následoval masakr německých civilistů, kterému učinily přítrž jednotky čs.vojska.