Filozofických přesahů myslím netřeba. Přečtení článku mne určitým způsobem zasáhlo, reakce okolí, když na to náhodou přišla řeč, mne překvapila. Tak jsem tady založila téma. Nepotřebuju názory ostatních k tomu abych si utvořila vlastní, jen mne zajímaly. Není potřeba v tom hledat cokoliv navíc. Jde o vyjádření osobního postoje- proč bych nemohla nějaký mít? Podle mne není bezpodmínečně nutné všechno na vlastní kůži zažít, aby si člověk o dané věci mohl dovolit něco myslet. A jestli je někdo názoru, že to naprosto nutné je, tak je mi z toho spíš úzko. Nevidím nic špatného na tom si v určitých věcech prostě věřit a mít to v sobě srovnané, mít nějaké zásady, u kterých bezpečně vím, že přes ně nejede vlak. Tohle je citlivé téma, ale kdybych se obecně měla řídit zásadou ,,nezažila jsi na vlastní kůži, nesuď", nebylo by možné mít postoj skoro k ničemu a moc si nedovedu představit, jak by se člověk pak měl ve svém vlastním životě rozhodovat. Profrčela jsem diskuzi a někdo tu psal, že z teoretizování pak vycházejí skutky- to je myslím přesné.