De to, dře to.
Mám jen jednu hlídací babičku. Dědové jsou ve věčných lovištích, sourozence nemám a druhá babička nemá zájem.
Babi je zlatá, když je nemoc, tak sto pro vykryje. Je už v důchodu. Zatím sdílíme domácnost, ale to se záhy změní. Takže to bude super žůžo. Počítám, že nemocné dítě jí odvezu a ona se postará. Ale večery fakt né. Takže můj osobní život nula nula nic. Tedy pokud bych si s někým začala, tak maximálně o polední pauze, jinak nevím kdy a ani kde. Cestou do školky nebo do mlíkárny toho člověk moc nestihne
Někdo tu psal, že je fata morgána jen tak si poležet v posteli a zahodit starosti za hlavu, tak to perfektně vyjadřuje můj stav. Ta stoprocentní vytíženost, kdy prostě nemůžeš vypnout, tak to je fakt.