Odpovědí asi trochu zklamu, děti běhají odmala, ale bez měření jak časů, tak vzdáleností - leda že syn (7) řekne: "Teď poběžím odtud támhle k tý lampě, budeš mi v duchu počítat vteřiny?" Děti tak nějak běhaj, někdy v 5-6 letech se začala projevovat tendence závodit se mnou, u dcery (10) to postupně přešlo. Běhaj nejčastěji různě kolem baráku, bydlíme na venkově v hodně rozptýlený zástavbě, takže běhaj často ty samý trasy a tak nějak si samy objevujou, na co stačej. Začínaly obě s krátkejma úsekama, dcera teď uběhne bez problémů v kuse cca 1 km k svý nejbližší kamarádce (tam je to z poloviny z kopce, to běží většinou naplno) a pak zpátky, to kluše pomaleji, největší (táhlý) stoupání donedávna zvolnila do kroku, teď dá i to. Hodně běhaj do kopečků, nejdřív krátkejch, třeba od vrat k baráku máme krátkej, celkem prudkej kopeček, tak s tím oba začínali. V družině na vycházkách choděj děti indiánským během, to si syn oblíbil.