Přidat odpověď
Z+2,
souhlasím, že spravedlnost v dělení prací "na všech frontách" je za většiny situací absurditka (ačkoliv jsem ji s chotěm provozovala za dob bydlení na VŠ koleji a pak víceméně i v prvních letech manželství, kdy jsme byli bezdětní, oba stejně nadšení do práce, oba aktivní ve svých koníčcích a oba s představou, že domácnost stačí trochu "pofackovat", jinak jsou lepší věci, co se dají dělat; navíc jsme se 3x stěhovali - neměli jsme tolik věcí - a furt jsme někde trajdali - vznikalo málo bince.)
Ale jinak je to, že ženě vyhovuje obskakovat chlapa, který zaujatě čumí na sport v TV (taková byla modelová situace, kterou sem cimbur napsala) většinou jenom naprostý kec. Ono ji to baví, to uklízení, tak jí v tom muž přece nebude bránit, jak hezké od něho, že se uklidí k TV a nepřekáží.
Jinak jsem neviděla ženskou, která by se bránila dělení, které by poskytovalo oběma přibližně stejně volného času a prostoru k dýchání... znám spokojené ženské, které pečují o barák, zatímco chlap o zahradu - a i naopak, znám spokojené ženské, kde chlap dělá doma minimum, ale o víkednech trajdá s dětmi po turnajích a doveze velký nákup, i takové, kde s dětmi o víkendech jezdí žena na taneční soutěže a chlap dá do pořádku byt, uvaří a zajde za vlastním sportem... Ale tam, kde jeden odpočívá a druhý kmitá, to bývá v naší generaci už poněkud křeč, to tvrzení, že se v tom ženská vyžívá (výjimky připouštím), takový už poněkud nablblý alibismus.
Předchozí