Na škaredou středu dělávala babička bramborové placky nebo bramboráky. Nedržím to dogmaticky, ale ráda si vzpomenu. Na zelený čtvrtek se má v jídle objevit něco zeleného. Od čtvrtka do neděle chodí děti po vesnici s řehtačkami, aby nahradily zvony, které odletěly do Říma. V sobotu dopoledne k tomu patří říkačka u každého domu a koleda. Na Velký pátek se nemá prát prádlo a nesmí se nic půjčovat. Na bílou sobotu se peče mazanec, barví vajíčka, dělá se nádivka - začínají hody. Teprve v neděli se peče beránek a k obědu se připravuje něco masitého. A v pondělí koleda, co se děje všude. Tohle je přibližně soubor zvyků, které dodržovala babička. Určitě nebudou úplné a něco z toho je možná její rozhodnutí mnohem spíš než obecný zvyk...
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.