No... myslím, že založením diskuse jsi možná ušetřila další peníze, za toho psychologa . Mně to nějak nepřipadá jako tak velký problém, abych s tím musela k terapeutovi, možná by to ve mně pár dní vibrovalo, ale nakonec bych se přes to přehoupla s tím, že všechno zlé je k něčemu dobré, minimálně k ponaučení. Zřejmě jsi měla představu, že pomoc zavazuje, zvlášť v rámci rodiny, a jen nerada se jí vzdáváš, navíc máš pocit, že spolu s ní musíš odepsat i toho člověka. Nemusíš, nemusíš ho odsuzovat, nemusíš nic, jen můžeš - třeba být vděčná - za zkušenost (která tě posílí), za informaci (že příště bude lepší naložit s penězi jinak), za to, že svět je jinak v pořádku...