No, myslím, že to je spíš záležitost srdce.
V tom smyslu, jak to říkáš, není vyvrácený Linné, Lamarck....co já vím.
Darwin byl génius se vším, co k tomu patří, jeho metoda slouží (nebo by měla) dodnes přírodovědcům těžko dostižitelným vzorem. Význam jeho práce pro lidské poznání je - jak to říct- bezpečně neoddiskutovatelný.
Darwin se mi nesvěřoval, takže to nevím jistě, ale myslím si, že člověk jeho formátu usiloval především o to, o co přírodovědci usilují, totiž o pojmenování skutečnosti. Kdyby nemusel umřít, pravděpodobně by časem zjistil to, co se zjistilo později, akorát by to dost možná zjistil dříve a lépe. Pravděpodobně mu nešlo ani o držení pravdy, ani o ještě podružnější věci (třeba jak se co jmenuje). Pravděpodobně nebyl názoru, že jeho objevy "vyvrací bohy", zřejmě by se asi dost takové interpretaci divil, ale to jen hádám.
Jediný autor, o kterém vím, že jeho práce si nevyžádaly nevyhnutelnou revizi, byl Bach. Jenže Bach nebyl vědec.
Význam Darwina je docela podobná tematika jako význam Freuda...