Tak co se křesťanských zvyků týká - pašijový týden má asi na každý den něco ...
Na Květnou neděli (to je ta týden před Velikonocemi) se v kostele světí větvičky kočiček a nosí se domů, mají zažehnat smůlu a přinést zdraví
Mají symbolizovat větvičky, kterými se zdravil Ježíš při vjezdu do Jeruzaléma.
Pak je modré pondělí, šedé úterý, škaredá středa - to by se mělo uklízet, a ve středu se nemá nikdo mračit, aby se nemračil celý rok. Je škaredá proto, že byl zrazen Ježíš Jidášem za těch 30 stříbrných.
Potom je zelený čtvrtek, jí se něco zeleného. Ve čtvrtek byla Poslední večeře. A odlétají tento den zvony do Říma, kostely opravdu nezvoní, až do soboty.
Velký pátek je den půstu a celkového usebrání, pořádají se křížové cesty. Křížovou cestou může být symbolicky i nějaká nepříjemná dlouho odkládaná činnost, která stojí hodně přemáhání.
Během týdne se při mších čtou pašije, verše z Bible o ukřižování a co mu předcházelo.
Na bílou sobotu jsou mše až večer, jako oslavy zmrtvýchvstání. Před kostelem se někde pálí ohně, světí se voda, obnovuje se křestní slib.
V neděli se pak světí velikonoční pokrmy, vajíčka, mazance ...
Je toho hodně