jinak když e vrátím k původnímu tématu hledání zaměstnance, obecně, jakýhokoliv, je to strašně složitý a není to jen o znalostech, ale ani o tom, co člověk ve strsu ukáže, pro představu - mám známou, Aničku, ta je v zaměstnání absolutně spojená, může si dovolit šéfovi říct, že se plete a pravdu má ona, mpůže mu to s úsměvem dokázat, ona sama má pocit, že na rozdíl od ostatních ona si věří a ostatní, nechápe proč, mají se šéfem problém a vůbec neví, proč oni se chovají tak divně, kolegyně ji obdivují, že má tolik odvahy a pořád s úsměvem šév´fovi dokáže říkat svůj názor.
Její stejně stará kolegyně, taky má dvě děti školkovýho věku, Barborka, je vystrašená, šéf se po ní vozí, ona má sice vždycky pravdu, ale nemá odvahu mu to říct, pokaždé se nechá sjet a působí strašně bojácně, neprůbojně

samozřejmě by každý šéf vybral Aničku, přestože schopnosti obou jsou stejný, navíc pokud by neznal jejich schopnosti, podle chování by Barborka neměla šanci, navíc Barborka si občas potřebuje vzít volno s dětma, třeba očr, Anička nikdy

Jenže kde je rozdíl? Anička má rodinu ,která se postarala o její možnosti - babičky kdykoliv hlídají můžou se přetrhnout, stačí kdykoliv jen naznačit, babičky jsou k dispozici kdykoliv, manžel vydělává tolik, že jak říká i sama Anička, do práce chodí pro zábacu, když ji vyhodí, tak bude doma a nic se neděje, chodí tam proto, že je to zábava

Barborka je samožitvitelka bez babiček, přijít o práci znamená pohromu

když tyto dvě dáš do skupiny na výběrový řízení, i kdyby Barborka měla zkušensotí milionkrát víc, bude mít obyčejný strach, bude ve stresu
anička bude v pohodě, ude sršet dobrou náladou, bude ideální kandidát na jakoukoliv pozici, bude pozitivně naladěná...

čím pozitivněji bude působit jedna, tím hůř bdue působit druhá

dostalo se mi taky srovnání Aničky se mnou, proč já nejsem taky tak v pohodě... tak třeba proto, že mi nidky nidko nehlídal děti, že jednoho platu nevyžijeme a že do práce nechodím jen pro zábavu - vysvtlila jsem tomu, kdo se ptal, jak se cítí Barborka a "aháá, to mě nenapadlo"

proto jsem proti skupinové a vlastně jakékoliv výběrové akci pod dohledem, ta mírastresu je strašně velá a má ohromný vliv na chování člověka

jenže jak vybrat člověka k dětem? těžko, je to riziko, ale ten způsob, jaký tu zakladatelka popisuje taky nepomůže najít ideálního člověka, což je nakonec vidět i z té fluktuace, kterou tam mají