Bin,
mmch., já před lety analyzovala Červenou Karkulku.
Možná to tu už bylo, takže se omlouvám za případnou duplicitu.

Existuje několik hlavním škol, které při úvahách o původu pohádek akcentují tu jednu, tu zase jinou příčinu. Především bylo třeba vyřešit problém, proč se v pohádkách tolik motivů opakuje. Tzv. symbolická škola sice uznávala, že pohádky mohou vyjadřovat jakousi hlubokou pravdu o bohu či o světě, to však nevysvětlovalo podobnost konkrétních motivů.
Před Jungovou myšlenkou o kolektivním nevědomí se tedy objevila difuzionistická teorie, která vesměs odvozovala původ pohádky jako takové z jednoho místa (starověký Babylon, Indie apod.). Originál se dle tzv. finské školy hledal tam, kde byla pohádka zachována v nejúplnější podobě -- předpokládalo se, že při dalším šíření se původní motiv rozmělnil a řada podrobností byla ztracena/zapomenuta.
Ačkoliv je tato teorie jako celek dnes spíše odmítána (například se ukázalo, že při přenášení se původní motiv nejen ochuzuje, ale současně i obohacuje o nové podrobnosti, které v původním originálu nebyly přítomné), minimálně se během jejího ověřování získalo velké množství srovnávacího materiálu.
Astronomická škola vykládá pohádkové motivy především jako symbolické vyjádření dějů probíhajících na nebi. Vlk a Červená Karkulka pak mají symbolizovat různé pohyby mezi sluncem, měsícem a hvězdami, zatmění se v pohádkové látce projeví jako sežrání někoho někým... Související teorie pak usuzuje na vazby nejen k nebeským dějům, ale i k dějům v přírodě vůbec (vegetační cykly, odumírání rostlin na podzim apod.).

Psychologický výklad pohádek, článek Pavla Housera, Science World

---------------------------------------------------------

Dnes jsem se rozhodla pro změnu repertoáru a zkusila synovi před spaním vyprávět o Červené Karkulce. Ačkoli jsem během svého života přečetla mnoho pohádek ze všech koutů světa a pokoušela se v nich najít jak primární mýtus, tak i jakousi logickou interpretaci, byť se mnohdy odkláněla od tezí Marie-Louise von Franz, zjistila jsem, že v případě Červené Karkulky jsem s rozumem v koncích. Resp. nabízí se takové množství interpretací, až je to podezřelé.
Bretaňská verze této pohádky končí tím, že vlk Karkulku sežere. Dejme tomu. Lze spekulovat o významové rovině ztráty nevinnosti (panenství - ev. červená jako symbolické vyjádření první periody), mužském (vlk) a ženském (Karkulka) principu, možná i o pohybech Měsíce mezi hvězdami, ačkoli to mi přijde lehce přitažené za vlasy, nicméně:
Karkulka je maminkou vyslána, aby donesla babičce pamlsky k narozeninám. Karkulka - nezkušené mládí, postavené před jakousi první zkoušku, babička - stáří, útlum, konec života (přírodní cykly?). Babička bydlí v lese - les jako symbol tajemství, nástrah, neprobádané místo, viz zkouška. Vlk - muž, který číhá v temnotě, aby uchvátil panenství a setřel z Karkulky (prvně menstruující) pel nevinnosti. Sežrání - ztráta panenství, přírodní cyklus.
Karkulčina babička bydlí v lese, tzn. Karkulka do toho lesa nutně musí nějak vstoupit. Maminka ji varuje před vlkem, kterého za určitých okolností MUSÍ potkat, i kdyby ten les obcházela sebevíc - dejme tomu, že ji varuje před neuváženým pohlavním stykem a dává jí na výběr z několika cest - oklikou kolem lesa a po cestičce k hájovně, tzn. uvážená volba toho, kdo ji defloruje, anebo šup po hlavě do lesa (rozdat si to s prvním, kdo přijde do rány). Ale potkat ho MUSÍ, nebezpečí se nelze vyhnout.
Ve chvíli, kdy ho potká, přichází první sporný bod pohádky. Vlk se ocitá Karkulce tváří v tvář. Je jasné, že ji chce sežrat; o poživatiny v košíčku nestojí, byť je vlk všežravec a za normálních okolností by o ně zřejmě zájem jevil. Tady nám ale symbolizuje mužský princip, nikoli nějakého gourmeta. On to ale neudělá a namísto toho se Karkulky ptá, kam jde, co tam nese, kudy vede cesta tam, kam jde atp.
1) Vlk je v lese doma, cestu k hájovně musí znát líp než Karkulka.
2) Pokud by chtěl sežrat babičku, dávno by to udělal - je nemocná, oslabená, leží doma sama.
3) Připustíme-li, že cestu k hájovně z nějakého důvodu nezná, bylo by logičtější po detekování lokality sežrat Karkulku hned a jít do hájovny na nášup.
Vyvstává tedy otázka, proč běží vlk jako pitomec rychle napřed, aby tam sežral babičku, převlékal se do jejích šatů a hrál na Karkulku habaďůru, když to vůbec nemá zapotřebí? Myslivec v první části pohádky vůbec nefiguruje, není tedy ničím ohrožován.
Jistě - lze to brát jako mužskou intriku, ale používají muži podobných postupů? Ptá se nějaký chlap ženské kde bydlí, aby jí mohl nadběhnout, vypáčit šperhákem zámek, skočit do její postele a čekat tam na ni? Nemluvě o tom, že v dané situaci z té postele ještě musí vyeliminovat nějakou starou a nemocnou bábu?
Pokud by původ této pohádky nebyl evropský, což dle mého názoru jednoznačně je, dala by se celá věc interpretovat takto:
Vlk - muž se před stykem s pannou musí zaučit na nějaké zkušené ženské. Tyto tradice jsou u některých "primitivních" národů doloženy (viz např. Pondělíček - Mašlová: Lidská sexualita), nicméně v našich zeměpisných šířkách lze o podobné formě chování spekulovat leda před christianizací území, tzn. více než tisíc let zpátky. Pokud je leitmotiv Červené Karkulky starší, musela být nutně zcela inovována, a to nemluvím o tak banálních záležitostech jako je bábovka a víno - Karkulka mohla klidně babičce nést zrní, sůl a pazourky - ale o celém smyslu pohádky, neboť v předkřesťanských dobách nebylo zvykem, aby stará bába žila někde mimo rod, pokud by to nebyla dejme tomu nějaká vědma/čarodějka ne zcela lidského původu (srov. řecká mytologie). Odsunutí z komunity znamenalo nutně smrt. Instituce myslivce je samozřejmě podstatně novější, nicméně jeho roli mohl sehrát nějaký lovec, který by procházel lesem ve snaze sehnat potravu.
Takže - co je cílem vlkova chování? Jaká je v něm logika? Chce sežrat Karkulku - proč až po staré bábě, jejíž stravitelnost a zřejmě i nutriční hodnota nebude ve srovnání s Karkulkou nic moc? Navíc je nemocná a choroby mohou být pohříchu přenosné, zejména tak brutálním způsobem jakým bezesporu je přímá konzumace postiženého jedince. Měl-li vlk sehrát funkci čističe, proč nesežral babku dávno? Nemluvě o tom, že v tuzemské verzi se stejně obě ženské zachrání, tudíž ani o tomto nelze příliš spekulovat.
Vlk si užije (sežere) s oběma, se starou i mladou. Je to vlk - zvířecký princip, představující muže v jeho animální, necivilizované podobě. Proto bere to, co se mu namane, byť ve zcela nelogickém pořadí. Myslivec naopak představuje muže kulturního, mytého, oblečeného a pod penzí. Záchrana z jeho rukou tedy může znamenat, že spása ženského pokolení přichází skrze sterilní, ukázněný sex, nikoli skrz zvířecké ukájení choutek (vlk). To je ale motiv ryze křesťanský (katolický).
Karkulka s babičkou vyskočí z břicha - očistí se symbolicky od hříchu. Je tedy myslivec ztělesněním Ježíše a vlk ďábla? Bloudění tmavým lesem pohanství, podlehnutí svodům Satana jakožto vládce pozemského světa a následně očistění skrze Syna Božího? Citace z Bible neuvádím, bylo by jich docela dost a už takhle je to dlouhý. Jak jsem psala výše, evropský původ pohádky tomu docela nahrává a je fakt, že s motivem Červené Karkulky jsem se v pohádkách mimoevropských/"nekřesťanských" národů nesetkala.
Přiznám se, že si nevzpomenu, jak to interpretovala Marie Louise, možná došla k tomu samému; každopádně co vy na to?