Monty, nebylo to min ostry. Byla jsem v roce 1993 a krom pohovoru na ambasade jsem musela dodat nejen pozvani od Americana, ale zaroven vypis z uctu a dobrozdani me matky, ze mi cely pobyt bude hradit ona. Pak jsem odpovidala asi dvact minut na ruzne otazky typu co tam budu delat a u koho, nacez vizum bylo na dva roky. Pri vystupu z letadla jsem to cele musela opakovat, vcetne ukazani zabookovaneho hotelu atd. A nejvetsi problem byl, ze jsme si vezli hotovost /dost velkou/, protoze platebni karty pouzitelne v USA u nas tehdy neexistovaly. Byli jsme za exoty a koukali na nas skrz prsty, nechteli nam ani pujcit v Hertzu auto, nakonec se nad nami smilovali a za hodne velkou zalohu nam ho pujcili a to jeste jen proto, ze se za nas zarucil majitel v hotelu, ve kterem jsme prvni noc spali a ze ktereho jsme cely den obvolavali pujcovny aut, zda nam nektera z nich pujci auto na zalohu, kdyz nemame kreditku.