Já když se dozvěděla, že skoro ve 40 čekám 3. dítě (také neplánovaně), tak jsem z toho byla úplně přešlá. Měla jsem 2 dcerky - mladší tenkrát byly 4 roky. Dodnes si vybavuji, jak jsem totálně v depresi a mimo ležela v posteli a doufala, že třeba samovolně potratím.
Pak se to obrátilo a už v těhotenství, byla celá rodina nadšená - včetně babiček a když jsme se dozvěděli, že to bude chlapeček, tak jsme byli doslova štěstím bez sebe
Dnes jsou mu 3 roky a víme, že to bylo obrovské štěstí, co nás potkalo.
Netvrdím, že to u Vás musí mít stejný průběh, jen Vás ujišťuji, že podobné překvapení si určitě nezažíváte sama, a že velice dobře rozumím Vašim pocitům.