připiš, obě stojí za to, každá trochu jinak. já sem z podkrkonoší a autora Kdo chodí úvozem mrtvých znám osobně, je z vedlejší vesnice a chodila sem k nim na třešně takže to prostě byla nutnost, ale hlavně druhá půlka knížečky stála za to. A Vřeteno osudu je vyjímečný, dlouho sem nečetla něco s tak krásným jazykem, tak hluboce lidský a přitom... no prostě skvělá investice