Beruško, naštěstí zrovna s logopedií tohle vztekání a odmítání moc neznám....ale přiznám se, že jsem to nechávala hlavně na školce (chodil do speciální, kde měli logopedie celkem hodně) a jinak jsme trénovali spíš tak nějak "za pochodu" - venku, nebo u jiných činností, většinou tak, že si ani moc neuvědomoval, že se něco učí nebo trénuje...sednout si doma a opakovat nad papírem, to prakticky neexistovalo, to šel za chvíli od toho, pokud už jsem ho k tomu vůbec dostala...ale u něj byla výhoda, že mu výslovnost naskakovala dost často sama, takže jednotlivé hlásky moc pilovat nepotřeboval, až trochu sykavky a pak to r a ř....jinak spíš jsme trénovali slovosled, tvoření vět, otázek, skloňování, zvratná zájmena apod., která prostě vynechával...a to bylo taky spíš formou hry...třeba jsme řadili za sebou vagonky z vláčkodráhy - za každé slovo jeden a za to zvratné zájmeno, aby bylo vidět, tak byl nějaký speciální - třeba samé osobní a jeden nákladní apod...nebo kamínky a místo toho jednoho třeba mušle, nebo tak něco