Bití asi běžné bylo, jak vidíme z různých pramenů.
Ale i před sto lety byli lidé, kteří tělesnými tresty šetřili, moji rodiče ani prarodiče prý biti nebývali.
S jídlem to je jasné, s dnešním přebytkem nesrovnatelné.
Moje babička, proživší dvě války, mazala každý krajíček chleba úplně nábožně a vyprávěla mi při tom vždycky o válečných letech, kdy byl vzácností i suchý krajíc, natož namazaný. Opravdu zažila, co je to hlad, to my vůbec netušíme.
Každopádně bych řekla, že předchozí generace na rozdíl od nás a našich dětí byly vychovávané k sebeovládání, pokoře a úctě k druhým, což mi přijde pozitivní. My jsme egoisté.