"Vím, že na něj mám, poznám, že je na pokraji sil a tak nebudu dělat, že jsem horší, ale prostě skončím a řeknu - no, dneska toho mám nějak dost, co ty, ty taky? A vím, že on přitaká s radostí, ale pochopitelně oba děláme, že jsem to ukončila já."

Tohle fakt uděláš? To by mi hrdost nikdy nedovolila. Očekávám vítězství a od manžela nelíčený obdiv nad mým sportovním výkonem a hrdost, jaká jsem i po x dětech sportovkyně.