"logické řešení - byt se prodá, peníze rozdělí na půl a ten chudší si jednoduše pořídí levnější bydlení - pořád bude mít víc než měl na začátku, ne?"

Ne, že by to byl reálný případ, ale představit si to dokážu. Jeden se tlačí s manželkou a dětmi v 1+kk v Praze na Chodově a mají pocit, že by všechno bylo lepší, kdyby měli aspoň jeden pokoj navíc. Jenže na to nemají a tady svitla naděje bydlet v bytě po mamince, cože je sice taky v paneláku na kraji Prahy, takže nic lukrativního, ale je to 3+kk.

Sourozenec je sice fajn, ale zdarma ho tam bydlet nenechá, chce peníze za odprodej té své půlky a o měsíčních splátkách nechce ani slyšet. Ten chudší ví, že když byt prodají, tak sice dostane půlku ze 3,2 milonu, která ten mámin byt stojí, jenže za ty prachy si pořídí akorát tak 1+kk o 22m2 a bude přesně tam, kde dosud. Úvěr nedostane a stěhovat se mimo Prahu kvůli práci nemůže.

Každý chce prostě s bytem podnikat něco jiného, protože každý má jiné životní situaci a potřeby. Jednomu je bližší jeho nová rodina a druhý neví, proč by měl vyhovět, když se mu tu nehodí. Hádají se a oba dva si myslí, že jsou v právu a morálně na výši.