Mam kamaradku s planovanym jedinackem, dalsi dite si neprali ani neplanovali. Je takhle spokojena, po materske se nemohla dockat do prace, nechapala, jak to muzu prezit s detmi doma;). Myslim, ze se na ni nikdo nekouka nijak spatne, je to jejich vec, rekla bych, ze to bere jako "mam odskrtnuto, jedno jsem si splnila, a to mi bohate staci, nejsem proste typ "kvocna"" (v dobrem mysleno:))