Přidat odpověď
Musím říct, že snad i vzhledem ke svému dětství a blízkému vztahu k sourozencům, nejsem zastáncem samostatných dětských pokojů od útlého dětství. Vychovávám děti "společně", ne každýho zvlášť.
Moje dvě děti, byť mají k dispozici pro sebe velký prostor, tak nemají každý svůj pokoj, ale společné. Nicméně jsou kluk a holka, takže časem jak porostou to přestěhuju a každý bude mít svůj, ale na to je čas. Řekla bych že ta potřeba přijde tak s pubertou.
Podstatný je také věkový rozdíl, u nás jsou to 2 roky, takže jsou parťáci. Ale u většího rozdílu chápu že ta potřeba je mnohem dřív.
Já na těch svých sleduju, že byť mají možnost se zdekovat každý jinam, stejně pobývají obvykle v nějaké místnosti společně, byť si i hrají každý s něčím jiným. Ale často si stejně hrají spolu. Jako malí preferovali být poblíž mně, takže si stejně hráli tam kde jsem byla já.
Ohledně spaní naprosto jasně preferují být spolu.
Předchozí