Umami, my jsme měli s bratrem každý svůj pokoj, ale až asi od 12 let a to jen díky tomu, že byli rodiče tak hodní a ložnici si udělali místo původního jídelního koutu - jen takový kamrlík na spaní...původně zkoušeli i mít spaní v obýváku, ale jelikož mamka chodila spát brzy a táta byl sova, tak to moc nešlo...jsem jim za to moc vděčná...asi kdybychom byly dvě holky, tak bychom měly společný pokoj i dál...