Zefýr, přesně. Samozřejmě, že dítě někdy člověka naštve, ale že bych ho ponížila tak, že bych ho nechala před spolužáky/učiteli/kýmkoliv zesměšnit (protože dítě se smradlavou taškou se samozřejmě dřív nebo později nějaké jedovatosti od okolí dočká), to už považuju za týrání. Jak se má to dítě bránit?

Ještě že se tady často většina uživatelek bije v prsa, že na své dítě nikdy ani nezvýší hlas... myslím, že dítěti nechá menší jizvy na duši, když na něj občas zakřičím (v případě, že překročí nějaké únosné hranice) než když ho nechám před okolím zesměšnit.