Tohle je něco, co nechápu u církevní anulace manželství. Tvářit se, že manželství vlastně nevzniklo, že nebylo platné. To přece ve většině případů nemůže být pravda a tvrdit něco takového před církevním soudem mi připadá jako větší hřích než čestně přiznat zvoral jsem to, omlouvám se všem, především Bohu a tomu druhému. Jak se může cítit ten druhý, ten opuštěný, co žil svůj manželský život jak nejlépe uměl a najednou bylo jeho úsilí prohlášeno za neplatné. Nevím jakou má na tohle církev odpověď.

Ale jinak tě naprosto chápu, manželský slib je pro mě velký závazek (a doufám, že pro partnera taky, svatbu teprve plánujeme),že ale na závazek tohoto typu musí být dva.

A pevně věřím, že čas pomůže a že překryje i tohle.