Pam-pelo, ano, skládají.

Já se snažím říct, že váha toho slibu není nikde "venku", je to čistě na tom, jak to cítí ten daný člověk. Pionýrský slib jsi patrně nepřijala za vlastní, takže Tě nijak nedere, že ho neplníš, přesto i to byl rituál a mělo to všecky náležitosti. A tak je zrušitelný naprosto jakýkoli slib, je to prostě "na čestné slovo" a to je pro spoustu lidí moc abstraktní pojem a to, že něco nedodrží, si dokážou velmi dobře odůvodnit. Jestliže si lidi slibujou u oltáře nebo na úřadě, že to bude napořád, a nadpoloviční většina se rozvádí, tak jakoupak má takový slib váhu?

Já si myslím, že ta slavnostnost a ta "rituálnost" je tam proto, aby na to člověk do druhého dne nezapomněl a aby tomu byla dodána ta váha, aby si vtisknul do paměti, že to je důležitý.

Jinak se říká "sliby se slibují, blázni se radují" na upomenutí toho, že zdaleka ne všichni lidi berou sliby vážně. Já beru vážně SVOJE sliby, proto s nimi velmi šetřím a omezuji je na věci, který jsem schopna splnit, nikoli něco, co je ve velmi vzdálené budoucnosti. Vlastně ani nevím, zda a co konkrétně jsem slibovala při svatbě, ale necítím se vázaná tím aktem sňatku, ale tím, že můj manžel je skvělej chlap a je mi s ním dobře.