Kudlo, jen polití vodou?
Cituji: : "křest..vtiskuje do duše nezrušitelné duchovní znamení, které činí člověka křesťanem". n-e-z-r-u-š-i-t-e-l-n-é
Souhlasím s Madigan.

Jo, mrzí mě, že jsme dali pokřtít naše dvě starší děti, tenkrát jsem si neuvědomovala to, že to není JEJICH vůle, ale naše a naše rozhodnutí za ně, byť v nejlepším vědomí a svědomí.
Myslím, že by si toto měly děti rozhodnout vědomě...souhlasit s příslušností k církvi - stát se vědomě její součástí (jak píšou níže).

Tady jsem našla třebas:

Svátost křtu

Křest je první a základní svátostí, kterou může člověk přijmout a kterou Kristus nabízí všem pro věčný život. Je tedy branou k životu a Božímu království. Křtem se člověk stává součástí těla církve a získává možnost spoluúčasti na Kristově kněžství. Křest je vždy spojen s vírou a obrácením a vtiskuje do duše nezrušitelné duchovní znamení, které činí člověka křesťanem. Pro tento charakter nemůže být křest opakován; kdo byl pokřtěn, byl pokřtěn jednou provždy. Odpuštěním všech hříchů pozdvihuje člověka z přirozeného stavu k vznešenosti adoptivního dítěte Božího a činí jej novým stvořením z vody a Ducha svatého. Proto všichni křesťané mají obřady křtu v největší úctě.

Součástí obřadů je také exorcismus a mazání olejem, který je znamením síly. Křtí se vodou, která je symbolem života a čistoty a má význam očištění člověka od hříchů a pomazává svatým křižmem (vonným olejem posvěceným od biskupa), kterým se pomazávali kněží, proroci a králové a zde je znamením „pomazání“ Duchem svatým. Působením Ducha svatého je křest obmytím, které očišťuje, posvěcuje a ospravedlňuje. Řádným vykonavatelem křtu je biskup, kněz a jáhen. V případě nutnosti může křtít každý (s podmínkou, že chce konat to, co koná Církev) - a to litím vody na hlavu kandidáta křtu se slovy: „Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“.