To mi připomíná mého skoro 17 letého syna. My občas takhle třeba v sobotu plánujeme nějaký výlet, tak se ráno jen nasnídáme a pak si dáme někde něco cestou. A syn se mě přijde kolem poledne zeptat: "Co nějakej oběd, bude?"
A já říkám: "Já ti nevím, asi ne, NEUVAŘIL SE!"
Vím, že s námi nepojede, takže holt si ten oběd bude muset obstarat sám.
Ale jinak vařím hodně i v týdnu. A můj muž taky hodně vaří a hlavně nakupuje ( já lození po obchodech bytostně nesnáším, takže jsem za to vděčná).