Knížka je fajn v tom, že s humorem nahlíží na extrémní postoje a fobie všeho druhu, je skvěle napsaná a přes "tragický" konec Garpa, velmi veselá. V okamžiku smrti Garp pochopí, že neexistují spodní výry (tedy temné strachy) a není se čeho bát.,
já ji četla prvně ve správným věku (tak 21 let), od té doby se k ní vracívávám, teď tedy ne.. ,, teď mi naopak přijde lacině efektní a plytká, sorry, John
Ale pořád se to asi hezky čte.