Valkýro,

proto si myslím, že by člověk neměl od nikoho - ani od rodičů - brát jakýkoli větší dary, na kterých by se mohl stát natolik závislej, že by je v případě vydírání nemohl vrátit.

V praxi to pro mě znamená nebrat ŽÁDNÝ takový dary.

Jsem možná divná, ale svou nevydíratelnost si stavím vysoko nad své osobní pohodlí.

A zároveň si uvědomuji, že jako rodiče asi taky trošičku "vydíráme" v situacích, kdy dítku poskytneme nějaký dražší dar a dítě se pak chová poněkud pubertálně (dejme tomu bychom ho vzali do akvaparku a ono by se pak ofrňovalo, že má mýt nádobí, tak to bych mu asi vpálila, že my jsme mu vyhověli v něčem, co nás zase až tak nebere, tak je ale i na něm, aby se zapojilo do něčeho, co udělá dobře i nám.)

Jestli je to špatné vydírání, to nevím, ale jako vydírání to trochu vnímám, ale zároveň si myslím, že požadavek na pomoc doma je oprávněný. Možná je trochu problematické to takto spojovat (když my jsme... tak ty bys měl..)