Jasmin,

ale pokud se jedná o historky z mládí, tak už bychom to přece prožívat nemohli?

Nebo tím myslíš to, jestli bychom radši obecně s těmi lidmi něco prožívali nebo spíš poslouchali jejich povídání?

Pokud to druhý, tak mě by asi nejvíc lákalo obojí - když někdo třeba na sportu vykládal zajímavou historku z doby, kdy jsem tam ještě nebyla, tak jsem to poslouchala ráda, ale vzbuzovalo to ve mně touhu zažít něco podobnýho taky.

Takže za mě ideální kombinace - občas si vyslechnout pěknou historku a občas něco s dotyčným společně prožít, z čehož se pak stane taky historka.

Přijatelné - jen prožívat bez historek

Nepřijatelné - jen poslouchat historky bez možnosti něco prožít.