Mě všechno bolelo už od cca 30 tt, do 34tt jsem teda ještě chodila do práce, ale bylo to děsný - 250m od zastávky ke dveřím jsem šla čtvrt hodiny. Posledních šest týdnů před porodem jsem neušla víc než 100 - 200m v kuse (a kamarádky vyprávěly, jak byl devátý měsíc nejlepší, jak křepce plely zahrádku... )

Bolely mě kosti, cítila jsem , jak se mi rozjíždí pánev při každém kroku, jak mě dítě bouchá do pánve hlavičkou... všechny klouby jsem měla uvolněný a nespolehlivý, no na rozsypání. Břicho samo o sobě mě teda nebolelo.

Navíc mi doktor už od 36 tt říkal, že to bude co nevidět, že už se za týden asi nepotkáme, a já jsem nakonec dva dny přenášela. Uf

Na poslední kontrolu (shodou okolností jsem pak porodila později toho samého dne) jsem se vlekla od lampy k lampě a od lavičky k lavičce jak opilá - deset kroků, pauza, deset kroků, pauza...). Měla jsem pocit, že se musím rozpadnout vejpůl.

Nakonec bylo všechno bez problémů, i porod celkem ok, dítě v pořádku.

To tvoje může být v pořádku a nemusí... být tebou, obešla bych co nejvíc doktorů (svého gyndaře, porodnici kde chceš rodit, případně i nějakou pohotovost...nebo jdi víckrát, vždycky bude mít službu někdo jiný... čím víc lidí tě prohlídne, tím větší šance, že kdyžtak na něco přijdou, pokud ti něco je)

To bude dobrý!