Šuplíku,

netřeba...to zjistíš pár pokusama, co dítěti vyhovuje víc, takže nemusíš vědět, jakou poruchu má. Většinou to vychází z nějakého oslabení něčeho, zrakového vnímání, sluchového vnímání, z problémů s pozorností...

Jeden ze směrů spec. ped., zejména v zahraničí, pak pro všechny poruchy užívá jednotný název dyslexie.

Samozřejmě, že na druhém stupni se to zjišťuje hůř, ale třeba v matematice máš celkem prostor a víc možností, jak ten který úkol zadat...ze začátku vystřídáš pro všechny, pak zjistíš, že některé dítě v určitém typu úkolu selhává nebo naopak, dopadá lépe než v těch ostatních...

U -pisů je to těžší, je tam méně hodin a běžných způsobů ověřování znalostí se moc nepoužívá, většinou jen dva....a ústní dost málo....