Prosím všechny zdejší učitelky o vaše zkušenosti, jak konkrétně zohledňujete v klasifikaci specifické poruchy učení - především v českém jazyce nebo jazycích obecně.

Já v poslední době narážím na to, že z PPP přicházejí žáci pouze s konstatováním na papíře, že se u nich jedná o SPU nebo s nálepkou "zdravotní znevýhodnění". Dle zákona prý už nesmějí PPP specifikovat konkrétně poruchu. Takže všichni žáci mají v papírech jen okopírované úplně stejné pokyny pro práci s nimi - to už znám nazpaměť, kopírují to PPP všem (přizpůsobit se tempu, zvýšit názornost, zohlednit v klasifikaci aj.). Ano, chápu, zákon je zákon. Jenže já vůbec nevím, co mám vlastně zohlednit...nevím, o jakou poruchu se jedná...zda zohlednit čtení, nebo pravopis, nebo všechno v ČJ včetně literatury, slohu...nevím.

Další velké úskalí je zohlednění poruchy v klasifikaci. Jak to děláte vy? Hodnotíte veškerou práci žáka a potom zlepšíte výslednou známku za pololetí třeba o stupeň? Kolegyně třeba nezapočítává do klasifikace diktáty, což mi přijde podivné, když vlastně zase nevím, jakou poruchu dítě má. Mám rovněž kolegy, kteří SPU vůbec nezohledňují a "nějaký papír z poradny" je vůbec nezajímá. Jeden kolega se tak nyní dostal do problémů - dle rodičů SPU v klasifikaci nezohlednil, on tvrdí, že zohlednil, PPP se vyjádřila jen v obecném smyslu, že "by měl", nic konkrétního, vlastně jen doporučení (nevím, do jaké míry je pro pedagogy závazné, když je to v papírech nazváno jen jako "doporučení"). Podle mě je to vždy napadnutelné, těžko obhajitelné.

Musely jste někdy vy dokazovat, jakým způsobem dítě zohledňujete a jakou měrou?